IVANČENA

Ivančena 925 m n. m.) je kamenná mohyla v Beskydech mezi Malchorem a Kykulkou pod vrcholem Lysé hory. Byla postavena na památku pěti skautů, kteří byli popraveni za účast v protinacistickém odboji.

Grafické návrhy  pro kopřivnický skaut od FlooD DesigN zpracované do dřeva, zaznamenávájí pohledy na změny  Ivančeny z let 1946, 1975, 1985 a  1995. 
Historie mohyly na Ivančeně se začala psát 6. října 1946, kdy členové 30. oddílu Junáka z Moravské Ostravy (po sloučení se spřáteleným dívčím oddílem funguje dodnes pod názvem TOM 4312 Třicítka a Dvojka) vedení Slávou Moravcem vztyčili na úpatí Lysé hory jednoduchý kříž. Ten postavili mezi kameny, kam také položili lahvičku s krátkým vzkazem. Pomníček vytvořili na památku svých skautských přátel, kteří byli za účast v protinacistickém odboji 24. dubna 1945 popraveni gestapem na samém konci války na starém židovském hřbitově v Cieszyně. Jméno Ivančena pochází od původního majitele místa – Ivánka.

Kolem kříže se začaly vršit kameny, které na ni přikládali kolemjdoucí k uctění památky mrtvých. Kámen po kameni tak začala vyrůstat mohyla, která se v průběhu času, přes nástup komunismu v roce 1948 a následný zákaz Junáka, začínala z malého pomníčku padlým kamarádům stávat symbolem skautské nezdolnosti a protestem proti nesvobodě. Skauti, trampové ale i obyčejní lidé si výstupem k Ivančeně začali připomínat také další hrdiny protinacistického odboje. Vyjadřovali tím také vzdor proti vládnoucímu bolševismu.

V průběhu demokratizačního procesu Pražského jara došlo ke krátkému obnovení Junáka a výstupy na Ivančenu se začaly stávat pravidelnou akcí, které se účastnily tisíce lidí. Tuto novou tradici se už nikdy potom nepodařilo zničit. V myslích pamětníků zůstává zejména výstup roku 1969 za účasti náčelníka bratra Rudolfa Plajnera, který tehdy mohylu označil “… za památník všech junáckých obětí v boji za svobodné demokratické Československo.“

Komunistický režim se však podobných akcí začal silně obávat, a tak se výstupům na Ivančenu snažil všemožně zabránit. Zákazy, kontroly a příkazy vyvrcholily v dubnu 1981, kdy se nemalá skupina ozbrojených příslušníků SNB všemožně snažila vyprovokovat účastníky akce k nějaké „protisocialistické reakci.“ Marně. Nebylo v policejních silách dlouhodobě monitorovat a kontrolovat všechny návštěvníky Beskyd a vyhazovat jim nalezené kameny z batohů ven. A tak mohyla i nadále rostla.V dobách nesvobody se o ni staraly zejména „turistické“ oddíly Slávy Moravce a Karla Líby a nemalou zásluhu měli také trampové a hajný Kaňok z Jestřábího. Nezapomenutelnou podobu vtiskly mohyle stavební úpravy Miloše Tvrdého – Harryho. Ke kamenům přibývaly i nejrůznější tabulky se vzkazy a hesly, kterými jejich tvůrci vyjadřovali nejen hold zavražděným hrdinům, ale také odpor ke všem formám totalitní moci. Ta se z Československa vytratila po listopadových událostech roku 1989, a tak již od jara 1990 mohly výstupy na Ivančenu probíhat opět ve svobodném duchu.

V prosinci 1994 došlo k vážné devastaci mohyly, kdy se neznámí vandalové neštítili na kusy rozbíjet také pamětní desky. Následně proto vznikla iniciativa v čele s bratrem Pavlem Ženatým, které se podařilo získat dostatek finančních prostředků a mohylu zrekonstruovat. Byly vybudovány základy a mohyla přesunuta pár metrů od hřebene, aby nezasahovala do katastru tří obcí. Doplněna byla také o pamětní stélu a slavnostně posvěcena biskupem Františkem Lobkowiczem.

V neděli 27. října 1996 byla na zdi budovy márnice starého židovského hřbitova v polském Cieszyně, tedy na místě, kde došlo k popravě členů skupiny Odboje slezských Junáků, slavnostně odhalena pamětní deska. Od té doby je i toto místo nedílnou součástí každoročních vzpomínkových akcí spojených s výstupem na Ivančenu.

Zdroj: Wiki

V roce 2015 začala pracovní skupina při Krajské radě Junáka Moravskoslezského kraje připravovat rekonstrukci mohyly na Ivančeně. Byla vyhlášena sbírka na její obnovu. Během roku 2017 byla rekonstrukce slavnostně dokončena a mohyla získala novou podobu.